Otevřený dopis signatářky Charty 77

Dopis od české prozaičky, novinářky, bývalé diplomatky a signatářky Charty 77 - Lenky Procházkové s názvem "Desítky lidí jsou stíhány za protirežimní názory"

Tento týden na stránkách rádia Svobodné Universum vyšel otevřený dopis od české prozaičky, novinářky, bývalé diplomatky a signatářky Charty 77 - Lenky Procházkové s názvem "Desítky lidí jsou stíhány za protirežimní názory".

Dovoluji si tento dopis níže přiložit a domnívám se, že by mohl znamenat určitý posun ve vnímání společnosti, zvláště pak u liberálně - demokraticky založené skupiny, která se odkazuje na poselství Václava Havla, Pražského Jara, Chartu 77 či události k 17. listopadu 1989.

Níže je citace tohoto dopisu (tučné citace jsem si dovolil přidat):

"Milí přátelé, 

mrzí mě, že se letošních Zubereckých chodníčků nemohu zúčastnit. Podobná setkávání jsou velmi důležitá, protože se při nich potkávají a poznávají lidé, které pojí skutečný vztah k zemi, do které se narodili a na jejíž budoucnosti jim záleží. 

V poslední době se pocitově vracím do mladých let a to formou dejá vu. Dnes stejně jako před čtyřiceti lety patřím k občanské opozici vůči režimu, mé texty a texty mých přátel jsou zveřejňovány na nezávislých webech, což je dnešní podoba někdejšího samizdatu. 

Cenzura, která byla tehdy a je i dnes ústavou zakázaná, funguje a desítky lidí jsou trestně stíhány za protirežimní názory. Existují sdružení na jejich obranu a podporu. V dobách mého mládí to byl VONS (Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných), dnes je to PRAK (společenství Proti restrikcím a kriminalizaci). PRAK jsem založila společně s Janem Schneiderem také signatářem Charty 77, členem je i Dr. Josef Skála, komunista, docent Radim Valenčík – bývalý komunista a několik současných pravicových intelektuálů.

Jak je to možné? Snadno. Současný režim totiž nevídaným způsobem žene dohromady lidi různých politických názorů, které pojí pud sebezáchovy a pocit odpovědnosti ke své zemi a k její budoucnosti. Zásadním důvodem pro vzájemnou spolupráci napříč politickým spektrem a proti současnému režimu je i hrozba světové války. Na rozdíl od mého mládí je ale dnes slovo MÍR na indexu. V tom je současný režim zvrhlejší než ten, o kterém jsme si mysleli, že jsme jej v listopadu 1989 statečně svrhli. Zřejmě to byla spíš v zákulisí domluvená výměna než revoluční svržení. A ani k tomu nebylo zapotřebí mnoho statečnosti. Tu naopak budeme potřebovat nyní, abychom bez ohledu na nálepkování ze strany “objektivních veřejnoprávních” médií, dál šířili pravdu o stavu našeho světa vezdejšího a hledali možnosti, jak jej zachránit. Naši předkové měli na hledání pravdy téměř kopyrajt. Nápis na prezidentské standardě PRAVDA VÍTĚZÍ je stále platný a závazný, přestože na Hradě momentálně sídlí převlékač uniforem i názorů. 

Milí přátelé, přeji letošním Zubereckým chodníčkům správný směr, dobrou atmosféru a pevnou víru. Nakonec skutečně všechno dopadne dobře. A pokud ne, tak to ještě není konec, jak věděl už John Lennon."

Lenka Procházková (* 24. března 1951 Olomouc) je česká prozaička, signatářka Charty 77, novinářka, publicistka a bývalá diplomatka, dcera spisovatele, scenáristy a jednoho z hlavních protagonistů Pražského jara Jana Procházky.

Společně s tím jsem si taktéž povšiml snahy o otevření diskuze ohledně tématu informací prezentovaných ve veřejnoprávních médiích. Autor textu Jan Tománek ve svém příspěvku "Pravda made in ČT" popisuje několik případů, kdy informace prezentované veřejnosti neodpovídají skutečnosti a klade si otázku, jaká je tedy odpovědnost a i celkový sociálně-právní vztah veřejnoprávního média ke společnosti. Tato diskuze je dle mého opět velmi přínosná a rozhodně by měla být podporována.  

Jako poslední bych rád zmínil komentář, publikovaný na webu serveru EpochTimes s názvem "Indoktrinace postupuje". Autorka textu Markéta Šichtařová zde pozoruje určitý posun ve společnosti, který může souviset s přejímáním názorů z okolních zdrojů a určitou indoktrinací, která již delší dobu systematicky probíhá. Je zde velmi mnoho zajímavých postřehů a určitě doporučuji k přečtení.