Reakce na rozhovor v rádiu Svobodné Universum

Krátké zamyšlení nad myšlenkami v rozhovoru s Václavem Cílkem

Velmi rád poslouchám rádio universum a chtěl bych reagovat na rozhovor pana Cílka, který jsem si dnes ráno poslechl. - https://www.radiouniversum.cz/cilek-vaclav-1d-nedavno-prisel-zlom-nastalo-obdobi-certu/

Prosím omluvte, pokud bude tento text trošku neúplný nebo nemá dostatečnou kvalitu, je to z důvodu velké vytíženosti a nedostatku času. Za poslední dva roky jsem rád, že občas mám chvíli času se vyspat a textová korektura není už v mojí energetické moci.

Chtěl bych reagovat na to, co se v budoucnu stane s hlavním městem Prahou. Nechci aby tato analýza vyzněla pesimisticky ale myslím, že nutno pracovat s fakty a snažit se popsat realitu, tak jak je. Pan Cílek tvrdí, že se vrátí doba alchymistů a Praha bude opět intelektuální kolbiště. Z mého pozorování je tento názor velmi vzdálen od reality a není ani logický. Praha jako taková se velmi změnila od doby, co tu byl pan Cílek naposledy. Nyní je to nadnárodní metropole s počtem obyvatel kolem 1.8 milionu, kde velkou většinu aktivního (mladého, produktivního) obyvatelstva tvoří cizinci a turisté - dle mého odhadu to může být jedna třetina, něco kolem 600 000 obyvatel. Tento fenomén taktéž nahrává k tomu, že se téměř vše v Praze podřizuje tomuto trendu - cizinci zde pracují, vykonávají služby a taktéž tvoří valnou část kultury Prahy. Nemluvě o vlivu korporací a zahraničního kapitálu.

To, o čem pan Cílek mluví, kdy se v Praze scházela elita ze všech koutů České republiky bylo možné pouze kvůli železné oponě. To byla ta bariéra, která umožnila v Praze rozvoj české kultuře a díky ní, bylo možné aby intelektuálové měli hlavní slovo v sociálním a společenském životě. Tento stav je ale velmi dlouho pryč. Aktuální sociální, ekonomické a společenské složení Prahy je absolutně jiné. Najdeme zde starousedlíky, kteří po revoluci obdrželi zpátky majetky či žinžovní domy a například na pražské Troji můžeme vidět skutečné zahrádky z dob 90 let a vedle toho nové vily, které mají hodnoty několik desítek milionů. Stejně tak můžeme v centru najít obrovské komplexy, které okupují zahraniční pracovníci, kteří pobírají mzdy přesahující platy ústavních činitelů i prezidentů. Mnoho bytů, které jsou pro české obyvatelstvo nedostupné jsou placeny právě těmito pracovníky, kteří sem přicestovali pouze za prací a mohou si dovolit platit tyto ceny.

Vliv těchto trendů je obrovský. Celé město se postupem času stává městem zombíků, kteří zde žijí pouze kvůli práci a bez jakéhokoliv pouta nebo sociální kultury. Vidíme to téměř všude, každý do Prahy přijíždí buď za prací nebo pokud je cizinec, vydělává peníze a následně na dovolenou odjíždí do jiné země nebo se vrací na měsíc či dva zpátky. Ten trend je skutečně viditelný a to co dělá město živým - jako jsem měl například zkušenost vidět v Brně, jsou právě mladí lidé, jsou to rodiny, menší obchody a sociální či kulturní akce. V Praze ale nic takového není.

Už dávno se tu nikdo s nikým nebaví, protože většina buď nerozumí česky a nebo žijí v uzavřených enklávách, kde mají svoje kruhy, které drželi ještě před příchodem do Prahy. Tito lidé, kteří opustili svoji rodnou zemi a uchýlili se do Prahy mají velké psychické problémy, je to patrné zvláště po covidu, to jsou oni, kdo nemají už žádný jiný kontakt ať s přáteli, kolegy nebo rodinou než přes online-technologie. A ve chvíli, kdy je někdo "přepnul" z párty modu a zavřel vše, tito lidí ztratili jakoukoliv motivaci a neví, co mají dělat - jak jste o tom správně mluvili v rozhovoru. Jejich celá identita je postavená právě na té externí motivaci a je až děsivé, že lidé s takovýmto platem, obrovským dosahem a mocí nevědí, co vlastně mají dělat než poslouchat, co jim řekně někdo za obrazovkou počítače.

Nechci tu zabíhat do vlivu vykořenění z vlastní kultury a zpřetrhání všech sociálních, kulturních vazeb a odchodu do cizí země. Z vlastní zkušenosti vím, že se jedná o osoby s obrovskou motivaci po úspěchu, uznání a jejich charakterové rysy jsou předurčeny k tomu, že mu opuštění starého místa většinou nedělá problémy. Lidé, kteří mají doma přátele, neemigrují v takovém množství a nebo pouze ze skutečně naléhavých důvodů. Případně, udržují s přáteli kontakt a chtějí se vrátit – ať už kvůli zbytku své rodiny nebo pouze pro to aby je znovu viděli. Toto většina lidí v Praze nemá a nejsou k tomu vychovávání. Oni jsou odtržení od všech a na jejich psychickém zdraví je to obrovsky vidět. Stávají se z nich chodící pracující mašiny, které v Praze dominují už snad všude. Tito lidé jsou ti, kteří nejvíce podlehli covid propagandě a následně i výměně za Ukrajinu. Oni nemají žádné kořeny a jejich jediným opěrným bodem je někdo v zahraničí (nahoře), kdo určuje co mají dělat.

Abych to uzavřel, Praha jako taková už dávno nemá s českou kulturou nic společného. Většina mladých lidí, kteří vyrůstají v Praze se na to již taktéž adaptovala. Obdivuji rodiče, které nechají svoje děti jezdit samotné v tramvaji, stejně jako metrem. Já jsem do Prahy přišel až ve svých 26 letech ale stejně mě následky sociální izolace jízdy metrem nebo pražskou tramvají stále děsí. Neznám nic lepšího na zničení dětské duše. Zpátky ale k české kultuře, její poslední zbytky se velmi pomalu ale rychle vytrácejí a čím více bude pokračovat zdražování, vytratí se i jakýkoliv sociální vliv české kultury na dění kromě chození do práce, vydělávání a snahy dostat se do politiky, která stále ještě je ryze česká. Abyste měl rozkvět inteligence, musíte mít taktéž čas a prostor na diskuzi nebo výměnu informací. Proto já osobně vidím větší potenciál v Ostravě či Brně nebo jakémkoliv jiném městě, kde mají lidé čas (a vlastně i místo), kde si sednout, zavést diskuzi a nebo nad něčím přemýšlet. Praha to už opravdu není.

Další témata jako dekadence, ztráta důvěry to by bylo na dlouhé povídaní ale jenom ve zkratce - není to ztráta důvěry v politiku ale v celkovou inteligenci a znalost českého národa (jeden pán na Sázavě to popsal velmi hezky budu ho s dovolením citovat “Před covidem jsem nevěděl, jací hajzlové Česi opravdu jsou”) - narovinu, lidé, kteří jsme vždy brali jako inteligentní a s rozhledem v podstatě neví nic a nerozumí vůbec tomu, co se tu chystalo a stalo za dva roky? Nejsou ochotni si to ani přiznat a zařadit ty témata do jejich repertoáru? To je reakce českého národa na neznámé a nové informace? Ignorace, šikana a tvrdá cenzura kohokoliv, kdo řekne, že je něco špatně? Kam se vytratila pokora, omluva a uznání, že něco nevím?

Ne, není to pád Říma - je to procitnutí do reálného světa, kdy vidíme, že lidé, kteří měli něco dělat to nedělají a ti co měli být připraveni a očekávat i špatné situace jsou absolutně neschopní a ano, líní. Jedna éra skončila a není to éra Britské královny. Je to konec éry hlouposti a nadutosti lidí, které někdo velmi snadno podfoukl a podrazil, právě díky jejich egu. Budiž to pučení pro další generace, nic není zdarma a za všechno se platí. Možná se pak začnou vracet k tomu, co bývalo v 90 letech dobrého a na čem lidé dlouho pracovali. Ono to totiž nespadlo samo od sebe ani, že támhle pán v televizi vydal příkaz. Lidé ty věci budovali celá léta a pouze dnešní lidé vůbec netuší co a jak funguje a vlastně je to ani nezajímá.

Doufejme, že se to snad v budoucnu zlepší.